Hodnocení žáků
Obecné zásady hodnocení (podle vyhl. 48/2005/Sb. o zákl. vzdělávání)
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, co ještě nezvládá a na co se má v dalším období zaměřit. Pojem „zpětná vazba“ se dá charakterizovat jako informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku (správně, nesprávně, málo, příliš, atd. ) nikoliv však posuzování kvalit žáka (šikovný, schopný, pilný, atd. ) Okamžitou zpětnou vazbu považujeme za jeden ze stěžejních faktorů efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat.
Při hodnocení se snažíme postihnout rozvoj kompetencí žáka.
Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Hodnocení by mělo být pro žáka motivující, nehodnotíme osobnost žáka, ale jeho rozvoj. Důležité je uplatňovat pedagogický takt a přiměřenou náročnost, soustředíme se na individuální pokrok žáka. Snažíme se aby nedocházelo k rozdělování žáky na úspěšné a neúspěšné. Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, výtvarnou, tělesnou a hudební výchovu a pracovní činnosti hodnotíme na prním stupni slovně.
U průběžného hodnocení používáme různé formy: klasifikaci, bodové hodnocení, slovní hodnocení, procentuální vyjádření úspěšnosti a sebehodnocení žáků.
Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a sebekontrole.
Kritéria hodnocení
Základním kritériem hodnocení je zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů. Dalším kritériem je míra aktivity a zodpovědnosti žáka.
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí Vyhláškou č.73/2005 Sb.
Způsoby hodnocení
Žáci jsou hodnoceni známkou nebo na 2.stupni v přírodovědných předmětech bodovým systémem (viz níže).
Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků
Písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, doplňovací cvičení, zpracování referátů a prací k danému tématu.
Ústní zkoušení a mluvený projev, který vede k rozvoji mluvních dovedností, nejen k ověřování faktických vědomostí.
Úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly, výroba pomůcek, laboratorní práce.
Projektové a skupinové práce.
Portfolia.
Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (mimo výchov na 1. stupni) je klasifikován stupni: 1 -5
Známka nezahrnuje chování žáka. Klasifikujeme úroveň dosažených vědomostí a dovedností , práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivosti žáka, změny v přístupech žáka, zodpovědnost a snahu, schopnost vyřešit problém. Chyba je přirozenou součástí učení a předmětem další práce.
Hodnocení probíhá průběžně v daném časovém období a výsledná známka (slovní hodnocení) je stanovena na základě dostatečného množství vstupů.
Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a upevněné učivo. tj. zjišťujeme to, co žáci umějí. Písemné práce většího rozsahu, nebo opakující učivo za delší časový úsek jsou vždy žákům oznámeny předem a učitelé po dohodě s kolegy, zařazují jen jednu takovou práci v jednom dnu. Žák má právo si případné neúspěšné hodnocení po dohodě s vyučujícím opravit.
Skupinové práce se klasifikují podle druhu zadání.
Sebehodnocení
Žáci jsou vedeni k sebehodnocení již od 1. ročníku. V nižších ročnících probíhá ústně. Vedeme žáky k tomu, aby přemýšleli o tom, co se jim daří a kde mají ještě nedostatky. Hledáme společně způsob, jak napravit nedostatky a motivujeme k další práci.Vyzdvihneme pokrok v žákově práci i posun v komunikaci a tvořivosti. Žáci si vedou portfolio, kde shromažďují práce podle svého výběru. Za vedení portfolia zodpovídá žák, spolupracují rodiče, na prvním stupni třídní učitelka, na druhém stupni všichni vyučující.
Informace o hodnocení
Žák je informován o hodnocení své práce neprodleně tak, aby měl zpětnou vazbu.
Klasifikace je zapsána do Žákovské knížky (v 1. a 2. tř. do Notýsku).
Na konci čtvrtletí hodnotíme výsledky dosavadní práce známkou, nebo rozmezím známek, aby měl žák možnost s těmito výsledky dál pracovat.
V případě zhoršení prospěchu, nebo přístupu k vyučování, je nutné kontaktovat rodiče, konzultovat s nimi daný problém a zjistit příčiny žákova neúspěchu a v případě potřeby bude čtvrtletní klasifikace doplněna vysvětlujícím dopisem.
Klasifikace se děje náhradním způsobem, není-li dostatek podkladů k jejímu uzavření. Obvykle se zorganizuje komisionální přezkoušení.
Podvody při testech znamenají 0 bodů či nespněný úkol.
Způsoby hodnocení na 1. stupni
Hodnocení má v 1. období výrazně motivační charakter a vede k postupnému budování vztahu k učení, k navozování přátelského a tvůrčího ovzduší v kolektivu.
Motivaci známkováním se snažíme oslabit zařazováním jiných způsobů hodnocení (obrázky, ústní hodnocení) a sebehodnocením.
V hlavních předmětech používáme klasifikační stupnici 1 – 5.
Charakteristika klasifikačních stupňů
. I Ovládnut[ |
|
Úroveň |
|
Aplikace vědomostí, |
|
|
Klas. učiva |
-.. |
Vyjadřování |
řešení úkolů (zvláště |
Píle a zájem |
||
stup, |
předepsaného |
myšlení |
myšlenek |
praktických) chyby, jichž |
o učení |
|
|
osnovami |
|
|
|
se žák dopouští |
|
1 |
bezpečně |
|
pohotový, |
vyjadřování |
spolehlivě a uvědoměle uží-. |
aktivní |
|
ovládá |
|
bystrý, |
výstižně |
vá vědomostí a dovedností |
učí se svědomitě |
|
|
|
dobře chápe |
a poměrně |
pracuje samostatně iniciativněvně |
a se zájmem |
|
|
|
souvislosti |
přesně |
přesně a s jistotou |
|
2 |
ovládá |
|
uvažuje |
celkem |
. dovede používat vědomosti |
učí se svědomitě |
-- |
- -- |
|
samostatně |
výstižně |
a dovednosti při řešení úkolů: |
|
|
|
|
|
|
.malé, nepříliš časté chyby. |
|
3 |
v podstatě |
|
menší |
nedovede se |
řeší za pomocí učitele |
v učení a práci |
|
ovládá |
|
samostatnost |
dosti přesně |
s touto pomoci snadno pře- |
nepotřebuje |
|
|
|
v myšlení |
vyjádřit |
konává potíže a odstraňuje |
větších podnětů . |
|
|
|
|
|
chyby, jichž se dopouští |
|
|
|
|
|
|
- |
|
4 |
ovládá jen |
|
myšlení |
myšlenky |
dělá podstatné chyby, |
malý zájem |
|
částečně |
|
nesamostatné |
vyjadřuje |
nesnadno je překonává |
o učení |
|
značné mezery |
|
se značnými |
|
potřebuje |
|
|
ve vědomostech |
|
potížemi |
|
stále pomoc |
|
|
a dovednostech |
|
|
, |
a pobídky |
|
5 |
neovládá |
|
i na návodné |
i na návodné |
praktické úkoly nedokáže |
veškerá pomoc |
|
|
|
otázky učitele |
otázky učitele |
splnit ani za pomoci učitele |
a pobízeni jsou |
|
|
|
odpovídá |
odpovídá |
|
zatím neúčinné |
|
|
|
nesprávně |
nesprávně |
|
|
V průběžném hodnocení využíváme i jemnější stupnice ( +, - atd.).
Hodnocení v předmětech výtvarná , hudební a tělesná výchova a pracovní činnosti hodnotíme slovně na konci klasifikačního období:
Hodnocení a klasifikace se žákům zaznamenává do Žákovské knížky (Notýsku), na konci prvního pololetí žáci obrží výpis z KL a na konci roku vysvědčení, kde bude hodnocení prvního i druhého pololetí.
Mimořádné způsoby klasifikace
Odložená klasifikace, komisionální zkoušky a další podobné případy se řeší podle vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Základní pravidla pro hodnocení na druhém stupni
Hodnotíme písemné práce – testy, cvičení, diktáty, slohové práce, písemný záznam mluveného projevu, větší písemné práce (čtvrtletní a výše), které jsou ohlášeny předem a je možné naplánovat na jeden den pouze jednu takovou práci, ústní projev souvislý a samostatný, rozhovor apod., referáty a práce k danému tématu a jejich přednes, domácí úkoly (i dobrovolné), samostatné aktivity, projekty a skupinové práce.
Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací na druhém stupni
- prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni:
1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný (viz tabulka)
- známka z hodnocení vědomostí a dovedností nezahrnuje hodnocení chování žáka, ale zohledňuje snahu a zájem o předmět
- do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka, změnu postojů
- snažíme se do hodnocení postihnout rozvoj kompetencí žáků
- hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů
- klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo
- po dohodě s vyučujícím má žák právo si neúspěšnou práci opravit
Sebehodnocení
Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1.ročníku, na 2. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně. Žáci si vedou portfolio svých prací, kam řadí ukázky podle vlastního výběru.
Hodnocení cizinců
Hodnocení cizinců se děje kombinací klasifikace a slovního hodnocení a přihlíží se zejména k jejich jazykovým možnostem.
Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
Způsoby ověřování vědomostí a dovedností budou přizpůsobeny schopnostem žáka a jeho osobnímu pracovnímu temnpu a budou uvedeny v jeho IVP. Zde bude také stanoven způsob hodnocení – známkou, slovním hodnocením, případně kombinací obou způsobů.,
Hodnocení žáků, kteří plní školní docházku v zahraničí
Hodnocení žáků ze zahraničních škol se děje podle par. 18 Vyhlášky 48 /2005 Sb. Ve všech ročnících z předmětu Český jazyk a literatura, v posledních dvou lectech prvního stupně v předmětech vlastivědné povahy, na druhém stupni z obsahu vztahujícího se k České republice v předmětech Dějepis a Zeměpis. Konkrétní rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy, Zkouška je komisionální. Komisi tvoří 3 členové, koná se po dohodě s rodiči žáka, přílohou je přeložené ověřené vysvědčení ze zahraniční školy. Zkouškau lze vykonat za pololetí, rok nebo nejdéle dva školní roky. V jeden den lze konat zkoušku jen z jednoho předmětu.
Hodnocení přírodovědných předmětů (M, Fy, Inf, CH, Př, Ze)
- Písemné i ústní zkoušky jsou bodovány.
- Každý z vyžadovaných úkonů (krok) je hodnocen zpravidla 1 bodem – například v řešení slovní úlohy mohou být hodnoceny kroky stručný zápis zadaných údajů - volba vzorce - dosazení čísel – výsledek - odpověď, tj. 5 úkonů za 5 bodů. Udělá-li žák chybu (ale nadále postupujete správně), ztrácí 1 bod.
- Výsledkem zkoušky je poměr úspěšnosti, např. 8/10 znamená 8 bodů z 10 možných; to je pak vyjádřeno údajem 80%.
- Body za celé pololetí se sčítají; když žák psal 8 písemných prací po 10 bodech a 2 čtvrtletní po 25 bodech a získal z nich celkem 105 bodů, je výsledkem 105/130, tj. 81%, což znamená na vysvědčení známku 2.
- Výsledek je celkovým součtem dílčích výsledků; není průměrem z jednotlivých hodnocení.
- Bod má vždy stejnou hodnotu.
- Za aktivní nebo nadstandardní práci jsou udělovány prémiové body, které zlepšují výsledek. Má-li žák celkové hodnocení 87/100 (87%, známka 2) a získá 32 prémiových bodů (32/32), má celkem 119/132 (90%, známka 1).
Stupnice hodnocení:
90 - 100 %… 1
75 - 89 %… 2
50 - 74 %… 3
25 - 49 %… 4
0 - 24 %… 5
Hodnocení zkoušek a bodovaných prací
Písemné práce
- Zakládají se práce na 10 a více bodů.
- 1 písemná práce za pololetí může být opravena – psána znovu.
- Žák je povinen absolvovat aspoň 80% písemných prací v daném pololetí. Po dohodě s vyučujícím sám navrhne závazný termín opravy.
Malé (do 5 bodů) Průběžná kontrola připravenosti žáků. Mohou být zadány bez varování kdykoli (i v průběhu hodiny). Požadují se základní znalosti typu „Kolik cm2 má čtvereční metr?“ několikrát zopakované v daném ročníku.
Malé (do 10 bodů) Kontrola práce v hodině. Povoluje se použití vlastního sešitu, tabulek apod. Kontroluje se například to, zda má žák zápis z hodiny (pokud látku již zvládá, zápis nemusí mít). Zadány mohou být kdykoli.
Střední (do 15 bodů) Kontrola průběžné práce. Hlášeny předem.Obvykle povoleny tabulky.
Velké (nad 15 bodů) Čtvrtletní práce. Hlášeny předem, opakovací hodina, rozbor chyb.
Referáty, projekty
5 – 15 bodů podle náročnosti práce. Zadávány po dohodě žáka s vyučujícím nebo přiděleny.
Laboratorní práce
5 – 15 bodů podle náročnosti práce.
Ústní zkoušení
do 10 bodů. Dobrovolné nebo v případě potřeby (málo známek apod.), podle možnosti v lavici.
Hodnocení českého jazyka
Hodnocení českého jazyka má motivační a diagnostický charakter (jak pro žáka, tak pro učitele) – žák musí pochopit, které učivo nebo jeho část zvládl a kde má zatím nedostatky, co je potřeba více procvičit.
Hodnocení probíhá v jazykové, literární a slohové části výuky a zahrnuje:
1) ústní projevy
2) písemné projevy
3) dobrovolnou aktivitu
ad 1) Ústní projevy
Zahrnují frontální či individuální opakování, řešení problémových úloh, prezentaci výsledků skupinové práce při čtenářských besedách, mluvních cvičeních, vyjádření osobního stanoviska a názorů (hodnocení a sebehodnocení).
Ústní zkoušení, malé testy, malá pravopisná cvičení jsou známkovány stupni 1-5. Na zkoušení jsou žáci předem upozorněni a při výrazném neúspěchu jim je dána možnost opravy. Pro jemnější rozlišení znalostí mají žáci možnost využít tzv. bonusové nebo prémiové úkoly.
ad 2) Pololetní a závěrečná prověřovací práce – tj. 2 za školní rok jsou bodovány a v konečném výsledku jsou body převedeny na známku. Tyto práce se píší z předem zopakovaného učiva, jsou předem oznámené a píše se 1 práce tohoto rozsahu v daném dnu.
Kontrolní pravopisné práce – 3 x za pololetí (např. diktát, přepis chybného textu, doplňovací cvičení apod.) – budou hodnoceny podle předem stanovené stupnice u konkrétních prací podle počtu prověřovaných jevů.
Ve slohu klasifikujeme drobné slohové práce v průběhu školního roku a na konci každého pololetí jednu kontrolní práci.
Domácí úkoly tvoří součást přípravy na vyučování a jsou klasifikovány. I tyto známky se započítávají do celkového hodnocení. V případě nevypracování domácího úkolu dostane žák možnost vypracovat tento úkol v náhradním termínu.
ad 3) za aktivitu a vypracování dobrovolných úkolů (malý projekt, práce s internetem, encyklopediemi, napsání slohových prací nebo básní navíc, účast v soutěžích) dostane žák jedničku, která má platnost jako ostatní známky.
Hodnocení cizích jazyků
V cizích jazycích jsou hodnoceny tyto oblasti: mluvení ( rozhovory i samostatná promluva, poslech, čtení a psaní (řízené i volné). Klademe důraz na mluvení, porozumění a čtení.Dále hodnotíme projekty. Skupinovou práci lze klasifikovat v případě výstupu jako scénka, rozhovor apod. Hodnotíme průběžně, s ohledem na snahu dítěte a s cílem jej motivovat, důležitou součástí hodnocení je i sebehodnocení žáka. Klasifikace se zaznamenává do žákovské knížky.
V devátém ročníku je součástí hodnocení závěrečná zkouška skládající se z písemného testu (testuje gramatiku, slovní zásobu, poslech a čtení) a ústní části ( testuje výslovnost, slovní zásobu, schopnost vyvinou a udržet konverzaci, plynulost a srozumitelnost projevu).Cílová výstupní úroveň směřuje k naplnění B1+ podle Společného evropského rámce pro jazyky..
Hodnocení závěrečné písemné zkoušky: 40% celkem
Hodnocení ústního projevu: 60 % celkem
Výstupní srovnávací testy zadáváme v pátém a devátém ročníku.
Hodnocení tělesné výchovy
- Hodnotíme aktivitu a disciplínu v hodinách, zájem o sport a pohyb.
- Hodnotíme schopnost využít hudební nebo rytmický doprovod.
- Zvládnutí bezpečné záchrany a dopomoci při gymnastické přípravě.
- Snahu o zlepšování kondice a výkonů.
- Při hrách přístup v duchu fair play.
- Zvládnutí základních cviků, pohybů a výkonů.
Klasifikace ve vyučovacím předmětu VV, Č a SP, HV
- převažuje výchovné, estetické a praktické zaměření předmětu
- žák je slovně na prvním stupni a stupněm 1 – 5 na druhém stupni
Při průběžné klasifikaci se hodnotí :
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatnění ve vlastní činnosti
- kvalita projevu
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti
- organizace vlastní práce, udržování pořádku na pracovním místě
-dodržování předpisů bezpečnosti při práci s nástroji a materiály
- hospodárné využívání výtvarných či pracovní materiálů
- iniciativa ve skupinové práci
- výstižnost výtvarného projevu či přesnost hudebního nebo pracovního projevu
Hodnocení dějepisu
Hodnocení zahrnuje :
1/ ú s t n í projevy,
2/ p í s e m n é projevy,
3/ d o b r o v o l n o u aktivitu.
ad 1/ Ú s t n í projevy zahrnují frontální či individuální ústní opakování, řešení problémových úloh, prezentace výsledků skupinové práce, osobního stanoviska, názorů, příp. hypotetických úvah v rámci rozvoje myšlenkových a řečových dovedností.
Jsou hodnoceny slovně nebo známkovány / upřednostňuje se pozitivní motivace, tj. stupeň 1 za správnost, ale i za a k t i v n í přístup a práci, za snahu/.
ad 2/ P í s e m n é projevy jsou psány formou
a/ t e s t ů. Jsou bodovány, a to následovně:
90 – 100 %………..1
75 - 89 %.……….2
50 – 74 %… ……3
25 – 49 % ………4
0 – 24 % ………5
Test je možno si po dohodě s učitelem opravit v náhradním termínu mimo vyučování.
Žák je povinen absolvovat nejméně 80 % zadaných prací.
V 7. ročníku se m o h o u žáci zúčastnit celoročního projektu H e r a l d i k a , pro který platí zvláštní pravidla, s nimiž jsou žáci na začátku projektu seznámeni / opakovací listy, 9 testů, za výsledek 1 – 3 žák obdrží figuru, test je možno 2krát opakovat, termín prací je zadáván minimálně jeden týden předem/. SPLNĚNÍ projektu předpokládá předložení úplného erbu.
b/ domácích úkolů, např. práce s učebnicí – doplnění jednoduchých zápisů, obkreslení tabulek, přehledů, časových linek apod., které jsou klasifikovány podle správnosti i úpravy.
c/ V 8. – 9. ročníku je žák povinen vypracovat 1 projekt / 1 projekt za školní rok – v I. nebo ve II. pololetí/. Tématika je libovolná, z českých nebo světových dějin, podle osobního zájmu žáka. Závazné je však časové omezení: 8. roč. – 1526 – 1914, 9. roč. - 1914 – 1989.
Hodnocení projektu: správnost historických údajů, názorný materiál /obrázky, fotografie, grafy,…/, úprava – PC, ručně, tvůrčí přístup, originalita zpracování, vazba, jazyková stránka /chyby/, shrnutí, použitá literatura / 0 - 5 bodů/,odevzdáno v termínu – po termínu / O nebo 5 bodů/.
Hodnocení projektů v 8. a 9. ročníku: 1: 35-31, 2: 30-25, 3: 24-18, 4: 17-9, 5: 8-0
ad 3/ Do této aktivity je počítána nadstandardní práce a zájem žáka, a to přinesení názorných pomůcek, sehrání divadelních scének, zpracování referátu na odborné nebo aktuální téma, příprava drobných didaktických her nebo písemných aktivit pro spolužáky – křížovek, rébusů, doplňovaček apod.
Zvláštní skupinu tvoří tzv. dobrovolné domácí úkoly /DDÚ/, ve kterých se žáci seznamují s pojmy, událostmi, osobnostmi, místy, rčeními atd. z rozšiřujícího učiva. Předpokládají práci s různými informačními zdroji / předávání informací jinými osobami, práce s odbornou literaturou, internetem atd./. Žádný ze zdrojů není upřednostňován. Úkoly se také týkají informací o aktuálních historických filmech, dokumentárních televizních pořadech, o výstavách,, osobních návštěvách historických míst a objektů atd.
Tyto úkoly se kontrolují před třídou, jsou hodnoceny známkou 1.
Klasifikace předmětu Výchova k občanství
K hodnocení používáme pětistupňovou klasifikaci.
Každý předem určený žák /v nižších ročnících dva/ do další hodiny vybere a připraví aktuality, které téměř zpaměti a zjednodušeně přednese před třídou. Hodnotíme správný výběr zpráv a úroveň vyjadřování/mezipředmětový vztah – čeština/.
Na konci hodiny si někteří žáci odnášejí tzv.plus za aktivitu. Z nasbíraných plusových bodů dáváme jedničku do žákovské knížky.
Většinou dvakrát za pololetí píšeme krátký opakovací test, kde využíváme bodové hodnocení, z něhož pak vychází patřičná známka.
Dále žáci příležitostně zpracovávají projekty k učivu, které dovolují takto vyjádřit a posoudit jednotlivý problém.
V září si určíme žáky, kteří vypracují referát k určitému státnímu svátku. Ti pak během celého školního roku touto formou připomínají důležitá výročí naší historie.Výstup je hodnocen známkou.
Také nepravidelně kontrolujeme obsah sešitů a jejich úpravu.
Chování
Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování Školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích i reprezentaci školy. Provádí ji třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími, případně pedagogická rada. Hodnotíme zdvořilost (oslovování, poděkování, omluva, uplatňování přednosti), způsob komunikace (nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku), respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponižuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činností), úctu k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně a stanoveným způsobem), plnění povinností (chodí do školy řádně a včas, plní uložené úkoly, dodržuje organizační pokyny) a prosazování práv (upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život a práva, zdraví a hodnoty, ohradí se proti nespravedlivému jednání, zastane se slabšího, vyjadřuje se věcně a slušně k věci týkajících se jeho vzdělávání a života školy, uplatňuje demokratické principy ve školní či třídní samosprávě.
Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování
Využívá se tří stupňů hodnocení: 1 - velmi dobré (Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.)
2 – uspokojivé (Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo má opakované drobné přestupky. Zpravidla se i přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.)
3 – neuspokojivé (Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.)
K hodnocení žákova chování může být využito i dalších výchovných opatření.
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání na pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouholetou úspěšnou práci.
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele
b) důtku třídního učitele
c) důtku ředitele školy.
d) pochvaly
Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou
součástí školního řádu.
Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Informace o chování žáka se zapisují do žákovské knížky, která je důležitým úředním dokumentem žáka. Nepředložení žákovské knížky, případně její ztráta má za následek postižení žáka kázeňsky.
Přílohou třídních knih jsou i sešity k záznamům o chování žáků.
Při hodnocení chování oddělujeme kázeňské přstupky a zapomínání či nepořádek
Pozdní příchody ruší výuku, proto žáci, kteří přijdou do školy později během první hodiny půjdou do knihovny, kde předloží omluvenku od lékaře. V takovém případě mohou odejít potom do výuky, jinak tráví první hodinu v knihovně a zameškanou látku si doplňují individuálně.
Omlouvání nepřítomnosti je děje do 48 od onemocnění a do tří dnů po ukončení absence žák překládá písemnou omluvenku třídnímu učiteli. Pokud žák má neomluvenou absenci do 10 hodin, schází se výchovná komise s rodiči a hledá se řešení. Z jednání je pořízen zápis, který rodiče podepisují. Ředitel může požádat o pomoc odborníky z pedagogicko-psychologického poradenství, popř. orgány sociálněprávní ochrany dětí. Neomluvená absence nad 10 hodin znamená, že se sejde výchovná komise s rodiči žáka a zástupci orgánu sociálněprávní ochrany dětí, zápis z jednání se podepisuje. Odmítnutí ze strany rodičů je zaznamenáno. Neomluvená absence nad 25 hodin se řeší podle zákona oznámením orgánům sociálněprávní ochrany dětí.
Výchovná opatření při záškoláctví: Do 2 hodin napomenutí TU, 3 – 8 hodin důtka TU, 9 – a více hodin důtka ŘŠ a po ukončení klasifikačního období snížený stupeň z chování podle počtu zameškaných hodin.
Školní řád pro žáky
Práva žáka
Mám právo na vzdělání a na rozvoj osobnosti podle individuálního nadání.
Mám právo na podporu v případě handicapu v oblasti učení či chování.
Mám právo na informace o průběhu a výsledcích svého učení.
Mám právo na svobodu vyznání.
Mám právo na volit a být volen do žákovského parlamentu a tímto prostřednictvím
ovlivňovat život školy.
Mám právo vyjadřovat se k záležitostem týkajícím se mého vzdělávání, a to buď
přímo, nebo prostřednictvím rodičů (podle povahy záležitosti.)
Mám právo na informace týkající se ŠvP.
Mám právo na ochranu před ohrožující vlivy v oblasti mravní i rozumové.
Mám právo na bezpečí a ochranu před fyzickým a psychickým násilím.
Mám právo na respektování soukromí svého i rodinného.
Mám právo na volný čas a rekreaci.
Mám právo se obracet na vyučující, když mi něco není jasné, a požádat je o
pomoc po předběžné dohodě.
Mám právo na rovnoměrné rozvržení práce.
Povinnosti pro žáky
Do školy chodím včas, pokud nepřijdu včas, trávím první hodinu v knihovně.
Mám-li objektivní důvod, slušně se omluvím
Nepřítomnost musím mít omluvenu písemně do tří dnů po návratu do školy
Respektuji učitele a další pracovníky školy.
Jsem ohleduplný ke spolužákům, snažím se pomáhat a být kamarádský a příjemný. Neútočím slovně ani fyzicky, nepomlouvám, nemluvím hrubě, nevyvyšuji se.
Při hodině nevyrušuji, mám vypnutý a uložený mobilní telefon, nepoužívám přehrávače a další podobné věci.
Při rozhovoru neskáču nikomu do řeči, poslouchám názory druhých, neurážím, nezesměšňuji, nepoužívám vulgární výrazy.
Na hodinu jsem připraven před zvoněním.
Nosím pomůcky a domácí úkoly, nemám-li je, omluvím se. Počet takových zapomenutí je evidován a v případě, že se opakuje příliš často, postihován kázeňsky.Zapomenutí žákovské knížky se eviduje v kázeńském sešitě.
Přezouvám se, v šatně udržuji pořádek, nepřemisťuji cizí věci,odpadky házím do koše, denně nosím klíč od šatny. Na toaletách se chovám slušně, udržuji pořádek.
V hodině nežvýkám, mohu se slušným způsobem napít, jím o přestávce.
Do školy chodím upraven a čistý.
Dbám pravidel hygieny a bezpečnosti. Neohrožuji sebe ani ostatní, tělesné ublížení ( i nezáměrné) jiné osobně je závažným přestupkem.
Když odcházím ze třídy, uklidím po sobě.
Sám neotvírám okna, nevykláním se z nich, nenakláním se přes zábradlí, chodím tak, abych neohrozil ostatní. Dveře otvírám s myšlenkou, že za nimi může někdo stát.
Nepředbíhám ve frontě na obědy nebo u bufetu, zvláště ne mladší spolužáky.
Řadím se podle toho, jak jsem přišel.
Nelžu a nesvádím vinu na jiné. Neopisuji a nepodvádím.
Dokážu se omluvit.
Do školy nenosím věci cenné a nesouvisející s vyučováním a dále předměty, které ohrožují bezpečnost moji i jiných.
Pokud něco zničím, zajistím opravu.
Dodržuji zasedací pořádek.
Nepůjčuji si věci jiných bez dovolení.
Nesmím bez dovolení opustit učebnu nebo vymezený prostor během výuky, areál školy během vyučování a není dovoleno vpouštět neznámé lidi do dovnitř.
Nekouřím, nezneužívám návykové látky, nesmím je mít ve svém držení.
Ve škole i mimo ni se chovám tak, jak bych chtěl, aby se ostatní chovali ke mně.
Vím, že moje práva končí tam, kde začínají práva druhého. Všichni žáci mají stejná práva.
Práva a povinnsti zákonných zástupců
Zákonní zástupci žáků mají právo
a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí,
b) volit a být voleni do školské rady a jiných samosprávných orgánů, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,
c) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.
Zákonní zástupci žáků mají povinnost
a) zajistí řádnou docházku svého dítěte do školy,
b) na vyzvání ředitele nebo školského zařízení se osobně zúčastní projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte,
c) informuje školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka a o dalších závažných okolnostech, které by vzdělávání žáka mohly ovlivnit,
d) dokládá důvody nepřítomnosti žáka podle předpisů školy,
e) oznamuje další údaje podle par. 28, odst. 2 a 3 a další důležité údaje, které by mohly ovlivnit vzdělávání žáka.